6. díl o Arduinu – Připojujeme Arduino k PC a instalujeme IDE

Vývojové prostředí pro Arduino je napsané v jazyce Java. To znamená, že je dostupné pro všechny platformy, na kterých je Java dostupná, z těch hlavních zmíním Windows, Linux a Mac OS X, protože pro ty je již připravená instalace na oficiálních stránkách Arduina.

V současné době je verze 1.6.0 a je k dispozici jako instalačka .EXE pro Windows, soubor ZIP pro Windows nepotřebuje pověření správce, protože se neinstaluje. Pak je zde Mac OS X pro Javu 6 a také pro Javu 7, ale ta je v současné době pouze experimentální. A pak soubory určené pro Linux 32/64 bitů, kterou je pravděpodobně potřeba kompilovat pro každý Linux. Bohužel instalátor pro Linux jsem v této době nezkoušel, ale postupem času se k tomu nejspíše dostanu.

Nainstalujeme tedy vývojové prostředí, každý dle svého operačního systému, což není těžké a tak není potřeba se o tom rozepisovat. Po instalaci vývojového prostředí jej můžeme klidně spustit a zobrazí se nám něco takového.

arduino-ide

Výhodou nového prostředí je to, že již obsahuje základní kus kódu, který je potřeba pro běh každého Arduina, i když by ta část byla prázdná. Pokud by tam totiž nebyla, skončí chybou.

nezname_zarizeni

To že máme nainstalováno vývojové prostředí a vpravo dole nám to píše, že je připojeno Arduino Uno na COM4 ještě ale neznamená, že tomu opravdu tak je.

Arduino je v tomto opravdu hodně zrádné a tak nejlepší bude se podívat do ovládacích panelů/správce zařízení, ve kterém je zapotřebí, aby Arduino nebylo v neznámých nebo dalších zařízeních.

Při prvním připojení se tam ale nalézá a je zapotřebí jej dodatečně nainstalovat. To provedeme kliknutím pravým tlačítkem myši na Arduino Uno (nebo na to, které instalujeme) a zvolíme možnost „Aktualizovat ovladač“.

aktualizace_ovladace

Po kliknutí na aktualizaci se nám objeví tabulka, která se nás ptá na to, zda chceme software ovladače vyhledat automaticky nebo chceme ovladač vyhledat v PC.

První možnost je sice super a určitě by se našel případ, ve kterém by fungovala, nicméně za celou dobu používání operačního systému Windows se mi nikdy nestalo, aby to opravdu fungovalo správně. Z tohoto důvodu tedy použijeme možnost „vyhledat ovladač v počítači“. Na dalším okně se nás to ptá, kterou složku chceme prohledávat a to včetně podsložek. Ono okno vypadá asi takto:

aktualizace_ovladace_1

Můžete se snažit a vybrat přímo složku kde driver je, ale tato možnost je opět k ničemu. Je zapotřebí zmínit, že pokud jste nainstalovali IDE přes EXE soubor, je zapotřebí k tomu ještě stáhnout i zip archív, ve kterém se nachází soubor s ovladačem, který je zapotřebí. Zip archív je také potřeba rozbalit někam do nějaké složky či na plochu, aby bylo možné používat jeho obsah.

V tomto okně tedy zvolíme možnost „vybrat ovladač ze seznamu“ a vybereme možnost z disku… Po kliknutí na toto tlačítko se nám objeví tabulka, která vypadá takto:aktualizace_ovladace_2

V ní zvolíme „procházet“ a vybereme soubor s názvem arduino.inf ve složce drivers z rozbaleného archívu ZIP, který jsme si stáhli z oficiálních stránek Arduina.aktualizace_ovladace_3

A zvolíme otevřít. Po otevření se toto okno zavře a vrátíme se zpět na předchozí, kde již bude cesta k souboru arduino.inf. Tuto volbu potvrdíme kliknutím na OK a zobrazí se nám nabídka všech možných ovladačů pro všechny možné Arduina.aktualizace_ovladace_4

aktualizace_ovladace_5Z tohoto seznamu vybereme Arduino, které instalujeme, v mém případě jde o UNO a tak na něj kliknu a potvrdím tlačítkem další. Pokud vše proběhne jak má, což by mělo, bude nové Arduino nainstalováno jako seriový port COM s nějakým číslem. Ve správci zařízení jej pak najdeme pod tímto označením.

Možná někoho teď napadne, proč je zapotřebí jej instalovat když i na začátku bylo na COM4, nebo alespoň podle prvního obrázku z IDE.

Důvod je ten, že Arduino používám již delší dobu a teprve nyní jsem se rozhodl napsat tento díl o tom, jak se připojuje, to znamená že mě opravdu na začátku tohoto seriálu Arduino fungovalo, nicméně těm, kteří jej teprve nyní nastavují by rozhodně nefungovalo.

Také mnoho obrázku, kde se Arduino nachází nepochází z PC, na kterém s Arduinem budu pracovat, ale je z jiného PC, na které nainstalováno nebylo. Je to z toho důvodu, abych mohl demonstrovat to, jak se ovladač instaluje, protože na mém PC již nainstalováno je a je zbytečné jej odinstalovat a nainstalovat znovu. To vše zdůrazňuji jen pro ty čtenáře, kteří by měli pocit, že některé ze screenu obrazovky nepochází ze stejného systému a ano, mají pravdu :-).

Tímto je tedy Arduino plně nainstalováno a již je plně připraveno pro první naprogramování.




1. díl o Arduinu - Historie

Arduino je open-source platforma určená pro navrhování hraček a rychlou tvorbu prototypů nejrůznějších součástek. Platforma je založena na mikro-kontrolorech ATMega od firmy Atmel a grafickém vývojovém prostředí, které dá se říci, vychází z prostředí Wiring.

2. díl o Arduinu - typy desek

V současné době je na trhu opravdu velké množství nejrůznějších desek, které lze pro projekty v Arduinu použít. Některé jsou velmi vhodné, jiné vám budou způsobovat vrásky na čele. Jde totiž sehnat desku, pro jejíž programování je zapotřebí externí převodník, protože se sama přímo nedá připojit k PC.

3. díl o Arduinu - speciální typy desek

V minulém díle jsme se zaměřili na základní typy desek, na kterých je možné stavit projekty Arduino. Nyní se však pokusím zaměřit na speciální typy desek, které svůj účel mají, dá se říci svým způsobem předurčen. Jde totiž o desky, které nebudete potřebovat tak často, jako ty předchozí, ale v případě některých je dobré vědět, že existují, protože výsledné prototypování je díky nim o dost jednodušší.

4. díl o Arduinu – Shieldy

Arduino samo o sobě v některých verzích obsahuje různá vylepšení základní verze, viz mutace Arduina Uno na desky Ethernet nebo Bluetooth. Jako příklad si uvedeme připojení k Wi-Fi u stolního počítače.

5. díl o Arduinu – Seznamujeme se s deskou UNO

Než se pustíme do jakéhokoliv programování, popíšeme si trochu jednu z těch desek, kterou budeme ze začátku používat pro projekty. Touto deskou bude Arduino Uno. Arduino Uno je základní deska, která dovede pohánět všechny projekty, na kterých se budeme s Arduinem seznamovat.

7. díl o Arduinu – První aplikace

Po minulém díle již máme Arduino plně připojené k PC a je plně funkční. Nyní se tedy podíváme na to, jak vytvořit úplně první program, který na našem Arduinu budeme spouštět.

8. díl o Arduinu - Bastldeska

V minulém díle jsme si představili jednoduchou aplikaci. Byl to, dá se říci počátek všeho, co je zapotřebí pro to, abychom na Arduinu začali cokoliv dělat. A tak po stopách předchozího dílu se nyní podíváme na to, jak k Arduinu připojit skutečnou LED diodu, abychom nebyli omezeni pouze na tu jednu, která je připojena k pinu číslo 13 v případě desky UNO.

9. díl o Arduinu - Připojujeme LED diodu

V předminulém díle jsme si vysvětlili, jak Arduino pracuje a vytvořili jsme jednoduchý program, který nám rozblikal diodu, která byla připojena k pinu číslo 13 přímo na desce Una.

10. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody seriově

V minulém díle jsme připojovali jen jednu LED diodu, nyní se ale podíváme na to, jak zapojit více diod tak aby svítily společně a aby jejich zapojení bylo sériové. Sériovým zapojením se rozumí, že diody budou zapojeny za sebou. To znamená, že do této větve dvou diod bude zapotřebí umístit jen jeden jediný odpor.

11. díl o Arduinu - připojujeme LED diody paralelně

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme připojovali dvě diody sériově s odporem na Arduino a jednoho před ním, kdy jsme připojovali pouze jednu LED diodu s odporem, se dnes podíváme na to, jak správně zapojit LED diody paralelně.

12. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody sériovoparalelně

V minulých dílech jsme si řekli všechno o tom, jak se připojují LED diody sériově i paralelně. Nyní nastal čas, abychom diody zapojili oběma způsoby najednou. To vše z toho důvodu, že například takto jsou zapojeny diody v LED páscích, proto je možné je stříhat.

13. díl o Arduinu - Blikáme LED diody napřeskáčku

O tom, jak zapojit LED diody víme již snad vše, nepřekvapí nás sériové zapojení, nezapotíme se u paralelního a kombinace obou najednou, je už také za námi. Nyní se ale podíváme na to, jak připojit dvě diody nezávisle na sobě, budeme tedy tvořit dva okruhy, kdy každý bude ovládaný zvlášť.

14. díl o Arduinu - Knight rider

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme sepínali diody proti sobě na dvou okruzích, se dnes podíváme na to, jak vytvořit světlo, které mělo auto se jménem K.I.T.T. ze seriálu Knight Rider. Způsobů by se jistě našlo více, nicméně ten, který se zde pokusím popsat je podle mě ten nejjednodušší.

15. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej

O LED diodách a Arduinu již víme vše, nyní tedy trochu postoupíme a pokusíme se zapojit sedmi-segmentový displej a budeme na něm zobrazovat číslo. Tento displej se tedy skládá ze sedmi segmentů, respektive z osmi, pokud počítáme i tečku, které jsou označeny písmeny od A do G.

16. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej - loading effect

V minulém díle jsme si připojili jeden sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jedno jediné číslo. Na tomto displeji jsme pak následně zobrazili číslice od 0-9. Nyní se však podíváme na jednoduchý kód, který by nám měl vytvořit jednoduchý efekt, podobný tomu, který možná často vidíte, když něco načítáte.

17. díl o Arduinu - 2. bitový sedmisegmentový displej

V dílech minulých jsme se zaměřili na sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jednu číslici, zobrazili jsme na něm čísla od 0 do 9 a pak jsme si vytvořili jednoduchý načítací efekt.

18. díl o Arduinu - maticové zapojení LED diod

V minulých dílech jsme začali displeje, které byly složeny z LED diod. Zobrazovali jsme na nich čísla a v jednom případě jsme i simulovali načítání. A i přes to, že jsem kdysi řekl, že z diod co se zapojení týče, je to snad vše, budeme se v tomto díle k nim vracet, protože existuje ještě jedno zapojení, které jsme si sice představili již dříve, ale tentokrát jej ještě trochu vylepšíme.

19. díl o Arduinu - 4. bitový sedmisegmentový displej

V minulém díle jsme si něco řekli o tom, jak se zapojují LED diody do matice. Vše, co jsme se v minulém díle naučili, se nám nyní bude hodit, protože se dnes pokusíme zapojit 4bitový sedmisegmentový displej, který právě maticového zapojení využívá.

20. díl o Arduinu - Sériový monitor

Dnes si řekneme něco o sériovém monitoru. Arduino když pracuje, tak existuje možnost, díky které Arduino zpět počítači, ke kterému je připojeno po seriové lince posílá nejrůznější informace. Tyto informace mohou být buď hodnoty z nějakého čidla či čidel, informace o tom, jestli je dané relé sepnuté či konkrétní dioda svítí a mnoho dalšího.

21. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-11

V minulém díle jsme načali sériový monitor a dnes se na něm pokusíme zobrazit první data z čidla. Čidlo, které budeme pro náš pokus používat má označení DHT-11. Tento typ čidla je velmi oblíbený, protože měří teplotu a vlhkost.

22. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-22

Minule jsme si představili senzor DHT-11, který je sice velmi oblíbený, ale zároveň ne moc přesný, proto se dnes podíváme na jeho vylepšenou verzi, tedy na senzor DHT-22. Senzor DHT-22 má tyto vlastnosti.

Speciál: Flashujeme Sonoff T1 firmwarem Tasmota přes Arduino UNO

V dnešním speciálním díle si představíme možnost, jak flashnout originální firmware ve spínačích Sonoff T1 na firmware Tasmota za pomocí desky Arduino UNO. Důvodů může být hned několik, proč to dělat takto. Tím prvním a hlavním, proč někdo tuto operaci dělá je možnost využívání spínače bez potřeby aplikace eWeLink a jejich cloudu. Tím druhým je pak to, že nemáme jiný způsob, jak spínač k PC připojit, abychom jej mohli flashnout.

.

PHGame.cz je podporován Vavada online kasino. Zaregistrujte se prostřednictvím odkazu a získejte uvítací bonus 100 freespinů.

.

pin up casino- Best Online betting