Speciál: Flashujeme Sonoff T1 firmwarem Tasmota přes Arduino UNO

V dnešním speciálním díle si představíme možnost, jak flashnout originální firmware ve spínačích Sonoff T1 na firmware Tasmota za pomocí desky Arduino UNO. Důvodů může být hned několik, proč to dělat takto. Tím prvním a hlavním, proč někdo tuto operaci dělá je možnost využívání spínače bez potřeby aplikace eWeLink a jejich cloudu. Tím druhým je pak to, že nemáme jiný způsob, jak spínač k PC připojit, abychom jej mohli flashnout.

V tomto díle budeme potřebovat:

  • spínat Sonoff T1 (budeme používat verzi SONOFF T1 R2 EU verze V1.0)
  • Arduino UNO
  • USB kabel na propojení desky Arduino UNO s PC
  • pár kablíků na propojení desky UNO se spínačem Sonoff
  • bastldeska – není vyloženě potřeba, ale potřebujeme propojit uzemnění Arduina se spínačem a použít pro vyvolání flashovacího módu na spínači
Během flashování nepřipojujte Sonoff ke střídavému proudu. Krom toho že tím odděláte desku Arduino, dost pravděpodobně odděláte i PC a mohlo by dojít až ke smrtelnému úrazu. Demontovaná část ze spínače bude napájet pouze deska UNO a tu USB. Nikam jinam se to připojovat v tu chvíli nesmí!

Spínač Sonoff budeme muset, než začneme flashování rozebrat. Jde nám pouze o přední desku, na které je WiFi, dotyková plocha a čipy. Od zadní plastové části se oddělává silnějším tahem směrem od ní. Na fotkách je vidět jediný způsob, jak je spojena se zadní deskou.

Když máme rozebráno, připojíme spínač Sonoff na desku UNO podle následujícího diagramu a fotek.

Před samotným flashováním musíme deaktivovat čip Atmel na desce Arduino UNO. To se dělá tak, že spojíme pin RESET a GND. Pro flashování spínače totiž není potřeba do desky UNO nahrávat jakoukoliv skici a vlastně nebude vůbec čip Atmel potřeba. Použijeme totiž pouze obvody na desce UNO.

Aby flashování mohlo započíst úspěšně, je potřeba propojit pin GPIO0 spínače s GND Arduina. To se dělá tak (a na to právě ta bastldeska), že se při zapínání přivede kontakt od GND Arduina na pár vteřin právě na GPIO0, který je na fotkách vidět jako R19 – je hned vedle U4, nalevo od připojených kabelů.

Když máme propojeno a připraveno, budeme potřebovat následující:

  • Tasmota binary file – stáhněte tasmota.bin z Github
  • ESP Easy Mega – stáhněte z Github a rozbalte do některé složky v PC
  • Termite – stáhněte a nainstalujte třeba odsud compuphase.com

Do rozbalené složky ESP Easy Mega do podsložky dist zkopírujte soubor tasmota.bin a otevřete aplikaci ESP Easy Mega – je to soubor FlashESP8266.exe. Když soubor spustíte, otevře se následující okno, ve kterém vyberte firmware tasmota.

A spusťte flashování. Pokud flashování není úspěšné a hlásí chyby, je to tím, že při zapínání desky jste špatně propojili GND Arduina a GPIO0 spínače. Odpojte vše od USB, spojte GPIO0 s GND a připojte zpět do USB.

Pokud to uděláte správně, deska začne modře blikat (z 5ti spínačů některé blikali, jiné ne – chce vyzkoušet, prostě párkrát připojte USB a odpojte se spojeným GPIO0 a GND a ono to vyjde).

Pokud vše vyjde tak jak má, flashování může započíst a místo chybových hlášek se zobrazí toto a následně nahrávání, při kterém hodně rychle bliká diota TX na desce UNO.

Na závěr vše nahlásí, že flash proběhl úspěšně a můžeme jít nový spínač nastavit. Nyní spustíme aplikaci Termite.

Aplikace má ve spodní části řádku, do které se dá psát, napíšeme dva následující příkazy. První pro to, abychom Tasmotě řekli, na kterou WiFi se má připojit

ssid1 <název vaší WiFi>

A pak zadáme heslo od vaší WiFi sítě

password1 <heslo od WiFi>

Nyní odpojíme Arduino od PC, spínač od Arduina, složíme zpět a připojíme na potřebné místo. V žádném případě nepřipojujte spínač do elektriky, když je pod proudem, ale vyhoďte si jistič světel v daném místě. Po připojení se spínač připojí na WiFi. Na routeru si dohledejte jeho IP adresu a tu zadejte do prohlížeče. Pokud vše proběhlo tak jak mělo, uvidíte něco jako toto.

Nastavení je pak už jen na vás. Já mám spínač již nastavený, proto se jmenuje jako spinac_jidelna. Důležité je v nastavení->nastavení modulu nastavit hodnotu Sonoff T1 1CH (pokud tedy máte jednoduchý spínač). Když nastavíte jiný typ, než o který se jedná, nemusí fungovat správně.




1. díl o Arduinu - Historie

Arduino je open-source platforma určená pro navrhování hraček a rychlou tvorbu prototypů nejrůznějších součástek. Platforma je založena na mikro-kontrolorech ATMega od firmy Atmel a grafickém vývojovém prostředí, které dá se říci, vychází z prostředí Wiring.

2. díl o Arduinu - typy desek

V současné době je na trhu opravdu velké množství nejrůznějších desek, které lze pro projekty v Arduinu použít. Některé jsou velmi vhodné, jiné vám budou způsobovat vrásky na čele. Jde totiž sehnat desku, pro jejíž programování je zapotřebí externí převodník, protože se sama přímo nedá připojit k PC.

3. díl o Arduinu - speciální typy desek

V minulém díle jsme se zaměřili na základní typy desek, na kterých je možné stavit projekty Arduino. Nyní se však pokusím zaměřit na speciální typy desek, které svůj účel mají, dá se říci svým způsobem předurčen. Jde totiž o desky, které nebudete potřebovat tak často, jako ty předchozí, ale v případě některých je dobré vědět, že existují, protože výsledné prototypování je díky nim o dost jednodušší.

4. díl o Arduinu – Shieldy

Arduino samo o sobě v některých verzích obsahuje různá vylepšení základní verze, viz mutace Arduina Uno na desky Ethernet nebo Bluetooth. Jako příklad si uvedeme připojení k Wi-Fi u stolního počítače.

5. díl o Arduinu – Seznamujeme se s deskou UNO

Než se pustíme do jakéhokoliv programování, popíšeme si trochu jednu z těch desek, kterou budeme ze začátku používat pro projekty. Touto deskou bude Arduino Uno. Arduino Uno je základní deska, která dovede pohánět všechny projekty, na kterých se budeme s Arduinem seznamovat.

6. díl o Arduinu – Připojujeme Arduino k PC a instalujeme IDE

Vývojové prostředí pro Arduino je napsané v jazyce Java. To znamená, že je dostupné pro všechny platformy, na kterých je Java dostupná, z těch hlavních zmíním Windows, Linux a Mac OS X, protože pro ty je již připravená instalace na oficiálních stránkách Arduina.

7. díl o Arduinu – První aplikace

Po minulém díle již máme Arduino plně připojené k PC a je plně funkční. Nyní se tedy podíváme na to, jak vytvořit úplně první program, který na našem Arduinu budeme spouštět.

8. díl o Arduinu - Bastldeska

V minulém díle jsme si představili jednoduchou aplikaci. Byl to, dá se říci počátek všeho, co je zapotřebí pro to, abychom na Arduinu začali cokoliv dělat. A tak po stopách předchozího dílu se nyní podíváme na to, jak k Arduinu připojit skutečnou LED diodu, abychom nebyli omezeni pouze na tu jednu, která je připojena k pinu číslo 13 v případě desky UNO.

9. díl o Arduinu - Připojujeme LED diodu

V předminulém díle jsme si vysvětlili, jak Arduino pracuje a vytvořili jsme jednoduchý program, který nám rozblikal diodu, která byla připojena k pinu číslo 13 přímo na desce Una.

10. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody seriově

V minulém díle jsme připojovali jen jednu LED diodu, nyní se ale podíváme na to, jak zapojit více diod tak aby svítily společně a aby jejich zapojení bylo sériové. Sériovým zapojením se rozumí, že diody budou zapojeny za sebou. To znamená, že do této větve dvou diod bude zapotřebí umístit jen jeden jediný odpor.

11. díl o Arduinu - připojujeme LED diody paralelně

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme připojovali dvě diody sériově s odporem na Arduino a jednoho před ním, kdy jsme připojovali pouze jednu LED diodu s odporem, se dnes podíváme na to, jak správně zapojit LED diody paralelně.

12. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody sériovoparalelně

V minulých dílech jsme si řekli všechno o tom, jak se připojují LED diody sériově i paralelně. Nyní nastal čas, abychom diody zapojili oběma způsoby najednou. To vše z toho důvodu, že například takto jsou zapojeny diody v LED páscích, proto je možné je stříhat.

13. díl o Arduinu - Blikáme LED diody napřeskáčku

O tom, jak zapojit LED diody víme již snad vše, nepřekvapí nás sériové zapojení, nezapotíme se u paralelního a kombinace obou najednou, je už také za námi. Nyní se ale podíváme na to, jak připojit dvě diody nezávisle na sobě, budeme tedy tvořit dva okruhy, kdy každý bude ovládaný zvlášť.

14. díl o Arduinu - Knight rider

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme sepínali diody proti sobě na dvou okruzích, se dnes podíváme na to, jak vytvořit světlo, které mělo auto se jménem K.I.T.T. ze seriálu Knight Rider. Způsobů by se jistě našlo více, nicméně ten, který se zde pokusím popsat je podle mě ten nejjednodušší.

15. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej

O LED diodách a Arduinu již víme vše, nyní tedy trochu postoupíme a pokusíme se zapojit sedmi-segmentový displej a budeme na něm zobrazovat číslo. Tento displej se tedy skládá ze sedmi segmentů, respektive z osmi, pokud počítáme i tečku, které jsou označeny písmeny od A do G.

16. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej - loading effect

V minulém díle jsme si připojili jeden sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jedno jediné číslo. Na tomto displeji jsme pak následně zobrazili číslice od 0-9. Nyní se však podíváme na jednoduchý kód, který by nám měl vytvořit jednoduchý efekt, podobný tomu, který možná často vidíte, když něco načítáte.

17. díl o Arduinu - 2. bitový sedmisegmentový displej

V dílech minulých jsme se zaměřili na sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jednu číslici, zobrazili jsme na něm čísla od 0 do 9 a pak jsme si vytvořili jednoduchý načítací efekt.

18. díl o Arduinu - maticové zapojení LED diod

V minulých dílech jsme začali displeje, které byly složeny z LED diod. Zobrazovali jsme na nich čísla a v jednom případě jsme i simulovali načítání. A i přes to, že jsem kdysi řekl, že z diod co se zapojení týče, je to snad vše, budeme se v tomto díle k nim vracet, protože existuje ještě jedno zapojení, které jsme si sice představili již dříve, ale tentokrát jej ještě trochu vylepšíme.

19. díl o Arduinu - 4. bitový sedmisegmentový displej

V minulém díle jsme si něco řekli o tom, jak se zapojují LED diody do matice. Vše, co jsme se v minulém díle naučili, se nám nyní bude hodit, protože se dnes pokusíme zapojit 4bitový sedmisegmentový displej, který právě maticového zapojení využívá.

20. díl o Arduinu - Sériový monitor

Dnes si řekneme něco o sériovém monitoru. Arduino když pracuje, tak existuje možnost, díky které Arduino zpět počítači, ke kterému je připojeno po seriové lince posílá nejrůznější informace. Tyto informace mohou být buď hodnoty z nějakého čidla či čidel, informace o tom, jestli je dané relé sepnuté či konkrétní dioda svítí a mnoho dalšího.

21. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-11

V minulém díle jsme načali sériový monitor a dnes se na něm pokusíme zobrazit první data z čidla. Čidlo, které budeme pro náš pokus používat má označení DHT-11. Tento typ čidla je velmi oblíbený, protože měří teplotu a vlhkost.

22. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-22

Minule jsme si představili senzor DHT-11, který je sice velmi oblíbený, ale zároveň ne moc přesný, proto se dnes podíváme na jeho vylepšenou verzi, tedy na senzor DHT-22. Senzor DHT-22 má tyto vlastnosti.