11. díl o Arduinu – připojujeme LED diody paralelně

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme připojovali dvě diody sériově s odporem na Arduino a jednoho před ním, kdy jsme připojovali pouze jednu LED diodu s odporem, se dnes podíváme na to, jak správně zapojit LED diody paralelně. Výhodou paralelního zapojení LED diod oproti sériovému je to, že pokud máme napětí jen 5V, které dává Arduino v případě desky UNO je sériovým zapojením na jeden pin osadit maximálně dvě LED diody. Tedy za předpokladu, že vycházím z těch diod, které jsme používali v minulých dvou dílech, které měli napětí 2.1V.

Výhodou paralelního zapojení LED diod je to, že se obvod skládá úplně stejně, jako je tomu v případě jedné led diody, to znamená, že co jedna větev, to jeden odpor a pro jednu diodu jsme odpor již počítali.

V tomto díle tedy budeme potřebovat tyto věci, bez kterých se neobejdeme:

  • Arduino desku, dle vašeho výběru, ale opět bohatě stačí UNO
  • 3x LED diodu, budu používat tu samou, jako v předchozích dvou dílech
  • propojovací kabely
  • Bastldesku
  • 3x odpor, který jsme používali v devátém díle, kdy jsme připojovali jednu LED diodu (100 ohm)

Vše nyní začneme připojovat na bastldesku tak, aby vždy každý odpor a každá dioda spolu pohromadě tvořili jednu větev. Zapíchneme LED diodu do bastldesky tak, aby každá z jejích nožiček byla zapíchlá, ale nebyly vzájemně propojeny. Vedle do pinu kde je anoda (ta delší) připojíme kablík, musí jít o piny, které jsou spolu spojeny a umístíme vůbec poprvé kablík od tohoto konce do kraje bastldesky do označení, kde je plus. Dále vedle pinu, kde je katoda (ta kratší) zapíchneme jednu část odporu a jeho druhou část mimo, tak, jak je to na fotkách. V těch pinech, ve kterých odpor končí, do těch připíchneme další kablík a ten umístíme opět do bastldesky, ale tentokrát na místo, kde je mínus. Tuto proceduru budeme třikrát opakovat, abychom vytvořili tři větve. Nyní už jen zbývá propojit z bastldesky, kde je plus na některý z digitálních pinů, zvolíme nejlépe desítku, protože pro ten již máme vytvořený program a tak jej alespoň nebudeme muset upravovat. Část, kde je mínus umístíme tak, aby byla připojená k Arduino do místa kde je GND (zem).

Photo 10

Opět jako v předchozích dílech mé „bastlení“ probíhá na desce DUE. Tedy pokud máte UNO tak postupuje dle návodu a docílíte stejného efektu, jako já na DUE. Nicméně k tomuto obrázku musím říct několik věcí. Tím že používám ty samé červené diody jen na 3.3V místo 5V tak musím mít i jiný odpor. Odpor, který je zapotřebí pro mé zapojení je 47 ohmů. Vzhledem k tomu, že mám v tuto chvíli jen odpory o velikosti 27 ohmů a 10 ohmů, rozhodl jsem se je zkombinovat a tím se dostat na výsledných 47 ohmů. Tedy odpory jsou za sebou zapojeny vždy sériově pro každou diodu, tedy každá dioda má k sobě sérii třech odporů. Což ale není potřeba v případě, že máte ten, který je zapotřebí, nicméně tímto způsobem se dá dostat ten, který potřebujete. Je to tedy zapojeno tak, že modrými 27 ohmovými odpory to začíná, tedy od mínusu, tedy katody diody, přes 2x 10 ohmů oranžové odpory k LED diodě. Každá dioda má drátem (červený, modrý, zelený) připojenou sérii odporů. Ke katodám LED diod jsou připojeny oranžové kabely, které vedou v bastldesce k plusu. A ten jeden plus vede do pinu číslo 10. To vše k tomuto zapojení.

Nyní jen stačí spustit tento program a diody se vždy najednou rozsvítí, pokud je tedy vše správně připojeno.

void setup(){

pinMode(10,OUTPUT);

}

void loop(){

digitalWrite(10,HIGH);

delay(2000);

digitalWrite(10,LOW);

delay(2000);

}

Příště se ještě podíváme na sérioparalelní zapojení, které se používá například u zapojení LED pásků, právě díky tomuto zapojení je LED pásek možné, po určité části rozdělit a pořád se zachová jeho funkčnost a hned, jak s tímto zapojením skoncujeme, budeme diody zapínat postupně.




1. díl o Arduinu - Historie

Arduino je open-source platforma určená pro navrhování hraček a rychlou tvorbu prototypů nejrůznějších součástek. Platforma je založena na mikro-kontrolorech ATMega od firmy Atmel a grafickém vývojovém prostředí, které dá se říci, vychází z prostředí Wiring.

2. díl o Arduinu - typy desek

V současné době je na trhu opravdu velké množství nejrůznějších desek, které lze pro projekty v Arduinu použít. Některé jsou velmi vhodné, jiné vám budou způsobovat vrásky na čele. Jde totiž sehnat desku, pro jejíž programování je zapotřebí externí převodník, protože se sama přímo nedá připojit k PC.

3. díl o Arduinu - speciální typy desek

V minulém díle jsme se zaměřili na základní typy desek, na kterých je možné stavit projekty Arduino. Nyní se však pokusím zaměřit na speciální typy desek, které svůj účel mají, dá se říci svým způsobem předurčen. Jde totiž o desky, které nebudete potřebovat tak často, jako ty předchozí, ale v případě některých je dobré vědět, že existují, protože výsledné prototypování je díky nim o dost jednodušší.

4. díl o Arduinu – Shieldy

Arduino samo o sobě v některých verzích obsahuje různá vylepšení základní verze, viz mutace Arduina Uno na desky Ethernet nebo Bluetooth. Jako příklad si uvedeme připojení k Wi-Fi u stolního počítače.

5. díl o Arduinu – Seznamujeme se s deskou UNO

Než se pustíme do jakéhokoliv programování, popíšeme si trochu jednu z těch desek, kterou budeme ze začátku používat pro projekty. Touto deskou bude Arduino Uno. Arduino Uno je základní deska, která dovede pohánět všechny projekty, na kterých se budeme s Arduinem seznamovat.

6. díl o Arduinu – Připojujeme Arduino k PC a instalujeme IDE

Vývojové prostředí pro Arduino je napsané v jazyce Java. To znamená, že je dostupné pro všechny platformy, na kterých je Java dostupná, z těch hlavních zmíním Windows, Linux a Mac OS X, protože pro ty je již připravená instalace na oficiálních stránkách Arduina.

7. díl o Arduinu – První aplikace

Po minulém díle již máme Arduino plně připojené k PC a je plně funkční. Nyní se tedy podíváme na to, jak vytvořit úplně první program, který na našem Arduinu budeme spouštět.

8. díl o Arduinu - Bastldeska

V minulém díle jsme si představili jednoduchou aplikaci. Byl to, dá se říci počátek všeho, co je zapotřebí pro to, abychom na Arduinu začali cokoliv dělat. A tak po stopách předchozího dílu se nyní podíváme na to, jak k Arduinu připojit skutečnou LED diodu, abychom nebyli omezeni pouze na tu jednu, která je připojena k pinu číslo 13 v případě desky UNO.

9. díl o Arduinu - Připojujeme LED diodu

V předminulém díle jsme si vysvětlili, jak Arduino pracuje a vytvořili jsme jednoduchý program, který nám rozblikal diodu, která byla připojena k pinu číslo 13 přímo na desce Una.

10. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody seriově

V minulém díle jsme připojovali jen jednu LED diodu, nyní se ale podíváme na to, jak zapojit více diod tak aby svítily společně a aby jejich zapojení bylo sériové. Sériovým zapojením se rozumí, že diody budou zapojeny za sebou. To znamená, že do této větve dvou diod bude zapotřebí umístit jen jeden jediný odpor.

12. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody sériovoparalelně

V minulých dílech jsme si řekli všechno o tom, jak se připojují LED diody sériově i paralelně. Nyní nastal čas, abychom diody zapojili oběma způsoby najednou. To vše z toho důvodu, že například takto jsou zapojeny diody v LED páscích, proto je možné je stříhat.

13. díl o Arduinu - Blikáme LED diody napřeskáčku

O tom, jak zapojit LED diody víme již snad vše, nepřekvapí nás sériové zapojení, nezapotíme se u paralelního a kombinace obou najednou, je už také za námi. Nyní se ale podíváme na to, jak připojit dvě diody nezávisle na sobě, budeme tedy tvořit dva okruhy, kdy každý bude ovládaný zvlášť.

14. díl o Arduinu - Knight rider

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme sepínali diody proti sobě na dvou okruzích, se dnes podíváme na to, jak vytvořit světlo, které mělo auto se jménem K.I.T.T. ze seriálu Knight Rider. Způsobů by se jistě našlo více, nicméně ten, který se zde pokusím popsat je podle mě ten nejjednodušší.

15. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej

O LED diodách a Arduinu již víme vše, nyní tedy trochu postoupíme a pokusíme se zapojit sedmi-segmentový displej a budeme na něm zobrazovat číslo. Tento displej se tedy skládá ze sedmi segmentů, respektive z osmi, pokud počítáme i tečku, které jsou označeny písmeny od A do G.

16. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej - loading effect

V minulém díle jsme si připojili jeden sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jedno jediné číslo. Na tomto displeji jsme pak následně zobrazili číslice od 0-9. Nyní se však podíváme na jednoduchý kód, který by nám měl vytvořit jednoduchý efekt, podobný tomu, který možná často vidíte, když něco načítáte.

17. díl o Arduinu - 2. bitový sedmisegmentový displej

V dílech minulých jsme se zaměřili na sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jednu číslici, zobrazili jsme na něm čísla od 0 do 9 a pak jsme si vytvořili jednoduchý načítací efekt.

18. díl o Arduinu - maticové zapojení LED diod

V minulých dílech jsme začali displeje, které byly složeny z LED diod. Zobrazovali jsme na nich čísla a v jednom případě jsme i simulovali načítání. A i přes to, že jsem kdysi řekl, že z diod co se zapojení týče, je to snad vše, budeme se v tomto díle k nim vracet, protože existuje ještě jedno zapojení, které jsme si sice představili již dříve, ale tentokrát jej ještě trochu vylepšíme.

19. díl o Arduinu - 4. bitový sedmisegmentový displej

V minulém díle jsme si něco řekli o tom, jak se zapojují LED diody do matice. Vše, co jsme se v minulém díle naučili, se nám nyní bude hodit, protože se dnes pokusíme zapojit 4bitový sedmisegmentový displej, který právě maticového zapojení využívá.

20. díl o Arduinu - Sériový monitor

Dnes si řekneme něco o sériovém monitoru. Arduino když pracuje, tak existuje možnost, díky které Arduino zpět počítači, ke kterému je připojeno po seriové lince posílá nejrůznější informace. Tyto informace mohou být buď hodnoty z nějakého čidla či čidel, informace o tom, jestli je dané relé sepnuté či konkrétní dioda svítí a mnoho dalšího.

21. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-11

V minulém díle jsme načali sériový monitor a dnes se na něm pokusíme zobrazit první data z čidla. Čidlo, které budeme pro náš pokus používat má označení DHT-11. Tento typ čidla je velmi oblíbený, protože měří teplotu a vlhkost.

22. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-22

Minule jsme si představili senzor DHT-11, který je sice velmi oblíbený, ale zároveň ne moc přesný, proto se dnes podíváme na jeho vylepšenou verzi, tedy na senzor DHT-22. Senzor DHT-22 má tyto vlastnosti.

Speciál: Flashujeme Sonoff T1 firmwarem Tasmota přes Arduino UNO

V dnešním speciálním díle si představíme možnost, jak flashnout originální firmware ve spínačích Sonoff T1 na firmware Tasmota za pomocí desky Arduino UNO. Důvodů může být hned několik, proč to dělat takto. Tím prvním a hlavním, proč někdo tuto operaci dělá je možnost využívání spínače bez potřeby aplikace eWeLink a jejich cloudu. Tím druhým je pak to, že nemáme jiný způsob, jak spínač k PC připojit, abychom jej mohli flashnout.

.

PHGame.cz je podporován Vavada online kasino. Zaregistrujte se prostřednictvím odkazu a získejte uvítací bonus 100 freespinů.

.

pin up casino- Best Online betting