Novou vlnu milionů upravených fotek vyvolala aplikace FaceApp na sociálních sítích. V posledních dnech velké množství uživatelů přes tuto populární aplikaci si nechalo upravit fotku. Co vlastně aplikace umí?
Novou vlnu milionů upravených fotek vyvolala aplikace FaceApp na sociálních sítích. V posledních dnech velké množství uživatelů přes tuto populární aplikaci si nechalo upravit fotku. Co vlastně aplikace umí?
Nejpopulárnější úpravou je přidání několika let. Do aplikace nahrajete aktuální fotku a aplikace jí přetvoří do podoby, jak pravděpodobně budete vypadat v důchodu. Vše je opravdu velmi realistické a vypadá na první pohled velmi dobře. Co aplikace však příliš zatím neumí je ústup vlasů u mužů. Většina tak jako „dědečkové“ vypadá opravdu dobře.
Aplikace své výpočty však neprovádí přímo v koncovém zařízení. Všechny fotky, které mají být aplikací upravené jsou odesílány na servery aplikace. Výsledný výpočet probíhá právě tam a do koncového zařízení je vrácena až výsledná fotografie. Tento postup může mít dvě strany mince. Tou první je získání biometrických dat o uživatelích. Ostatně, je přímo i napsáno v podmínkách aplikace, že společnost fotografie může použít ke komerčním účelům. Mimo to je tam uvedeno, že na již odeslané fotografie zpětně nemůžete zrušit souhlas a společnost je tak dále může používat. Může se tak jednat o vytvoření poměrně rozsáhlé databáze uživatelů. Na druhou stranu to může být krok, jak skrýt algoritmus výpočtu tváře před konkurencí a jak si celý algoritmus chránit před tím, aby se hned podobně propracované aplikace nevyrojily.
Další, co uživatele může zneklidnit je i fakt, že se jedná o ruskou společnost, která má své servery v USA. Tyto dvě okolnosti moc paniku okolo bezpečnosti nesnížily a tak rozhodnutí, zda aplikaci použít či nikoli je opět jen a jen na uživatelích.
K tomu všemu má aplikace navíc přístup k historii webového prohlížeče a dalším fotkám. Pokud by se tak jednalo o sběr dat, měla by společnost poměrně ucelený obrázek o konkrétním uživateli.
Biometrická data jsou něco, díky čemu se dá uživatel s jistou přesností identifikovat. Jejich odesílání do neznámých zdrojů tak nemusí být vždy bezpečné. Pokud nějaká společnost nebo kdokoliv nabízí nějaký software zadarmo, měli by se uživatele ptát na jednu zásadní otázku. Kdo to vlastně zaplatí, resp. čím je to placené?
