VI. část – čistíme počítač od prachu

V tomto díle si řekneme něco o prachu a jeho vlivu na celý počítač. Mnoho z vás jistě napadne, jaký vlastně prach má vliv na počítač a proč jsme se rozhodli zrovna toto téma rozvinout v seriálu o zrychlení Windows 7, nicméně věřte, že prach může mít velký vliv na chod celého systému, jeho odezvu a celkovou rychlost.

Prach byl, je a vždy bude a je jen na nás, jak se dovedeme s prachem vypořádat v útrobách počítače. Prach má jednu velikou nevýhodu. Jsou to drobné částečky, které, pokud se jich v určitém místě dostane větší množství mohou vést až k fatálním výsledkům. Když už jsme u těch fatálních selhání kvůli prachu, řekneme si něco o pevném disku.

Klasický plotnový disk má vzdálenost čtecí hlavy od plotny disku 0,3 až 0,6 mikronu. Hlava se pohybuje opravdu velmi blízko plotny na tzv. vzduchovém polštáři. Pro upřesnění sem dám jeden obrázek, ze kterého budeme vycházet.

Spina

Na tomto obrázku je velmi pěkně vidět vzdálenost čtecí hlavy od plotny disku vzhledem k velikosti prachu či lidskému vlasu. Jak je vidět, jde o vzdálenost velmi malou. Představte si situaci, že by se do HDD dostala jen jedna jediná částečka prachu… Pro čtecí hlavu by to mohlo mít v kontaktu s prachem dost fatální následky, protože i ona pro nás defakto neviditelná částečka prachu by mohla rozkmitat čtecí hlavu tak, že by mohla poškodit velkou část disku. Disky jsou však naštěstí prachuotolné a nesmějí se rozebírat, tedy disk si svépomocí rozhodně neopravíte a ani se o to nepokoušejte, protože prach je všudypřítomný a rozhodně minimálně jedna částečka by se do něho dostala.

Nyní ale překročíme k částem počítače, které jsou prachem velmi často zaprášené a které je zapotřebí čas od času vyčistit a s tím spojené aktivity. Prach se nejčastěji ukládá v místech, kde ventilátor žene vzduch do chladiče. V těchto místech se obvykle začínají částečky prachu k sobě pojit a dohromady po delší době dovedou dát něco, co pak může připomínat zateplení domu. V takovém případě kdy vzduch není od ventilátoru schopen proudit skrz chladič dále, vzduch neochlazuje dostatečně chladič, který tolik nechladí procesor a ten se tak dostává na vyšší teploty než by v tom samém případě měl s čístým chladičem.

Hladič je jedna z nejdůležitějších částí počítače, protože se stará o chlazení všech možných čipů, které je zapotřebí chladit. Je jedno jestli se jedná o procesor, grafický čip, paměti operačních pamětí. Vše co se v počítači více zahřívá je zapotřebí chladit a pokud chlazení neprobíhá moc úspěšně, počítač ztrácí výkon. Vysvětlíme si jednoduše jak.

Photo 3

Nános prachu na ventilátoru procesoru. Na další fotce je vidět, co bylo po odkrytí tohoto ventilátoru mezi ním a chladičem.

 

Mnoho procesorů v případě, že se dostává do určité teploty si umí uměle snížit výkon tak, aby se pasivně chladili. Může to být například tak, že se procesor podtaktuje na určitou frekvenci, například z 3GHz na 2,6GHz. Pokud se tedy procesor rozhodne, že se potřebuje podtaktovat, aby se sám začal pasivně chladit, tak spolu s tím, že se podtaktuje se sníží i jeho spotřeba a počet energie, kterou přemění na teplo. Pokud se tedy procesor začne sám takto podtaktovat, snižuje si i výkon potřebný pro sestavu, pro uživatele se to může tvářit tak, že vše je najednou o něco pomalejší. Těchto změn se všímají hlavně hráči počítačových her, kteří hrají na ne zrovna výkoných noteboocích. Je to přesně ten případ, kdy zapnete notebook, spustíte hru a začnete hrát a vše začíná tak, že je to v pořádku, hra je perfektně hratelná, bez sekání a dalších nevyžádaných jevů. Nicméně po třeba deseti minutách se může začít stávat, že nekteré efekty hry začínají být trhané, postupně jich přibývá až do chvíle, kdy hra nemusí již být vůbec hratelná. Pokud se vám přesně toto děje, věřte tomu, že na příčině je nedostatečné chlazení komponent a s nimi spojený prach, který se všudemožně ukládá.

Postupně si tedy řekneme, jak kterou součást vyčistit, nicméně většina se čistí podobným způsobem, co tedy budeme potřebovat?

Pro vyčištění stolního počítače či notebooku jsou zapotřebí tyto věci:

  • šroubovák na šroubky – klasický křížový u stolního počítače stačí, nicméně v případě notebooku je velmi často zapotřebí torx a křížový k tomu.
  • teplovodivá pasta – pasta, která odvádí teplo z procesoru na chladič, povíme si o ní za chvíli
  • stlačený vzduch nebo kompresor
  • pevné nervy, protože rozebrání některých notebooku je opravdu vyžaduje. Nejlepší je nechat na někom, kdo se v tom vyzná a třeba se tím i živí a ví, co má s tím kterým notebookem dělat, protože s tím má už zkušenost.

Nyní si ještě něco málo řekneme o teplovodivé pastě. Teplovodivá pasta je pasta, která se používá pro přenos tepla z procesoru na chladič. Její hodnoty se udávají v W/mK. Jde o to, jakou daná pasta má tepelnou vodivost, resp. její schopnost přenést teplo od procesoru ke chladiči. Hodnoty těchto past začínají někde okolo 0,8 W/mK od těch nejlevnějších, ty drazší mohou mít až klidně 8.5 W/mK. Nicméně ještě existují dvě skupinky. Těchto hodnot dosahují pasty, které neobsahují metalické části. Tedy pokud máte na chladiči zespoda hliník či jiný kov, tak je tato pasta určená přímo vám.

Druhou skupinkou jsou pasty metalické, jsou složeny z metalických slitin kovů a tyto pasty mohou dosahovat hodnot klidně okolo 80 W/mK.

Omezení těchto past je však v tom, že se smějí používat pouze na chladičích, které styčnou plochu s procesorem nemají kovovou ale třeba plastovou či gumovou. Toto nám nějakou dobu vtloukali do hlavy všichni výrobci…

Photo 2

Mohutný a hlavně zapečený prach na chladiči procesoru. Tato vrstva byla pod ventilátorem, tedy vzduch nemohl procházet skrz chladič až do doby, než došlo k fatálnímu poškození počítače.

 

Pravdou ale je, že tyto pasty se používají na chladiče, které styčnou plochu mají ze stříbra, platiny či nějakého takto drahého kovu, který má opravdu velmi dobré vlastnosti pro přenost tepla. Pro běžné účely s klasickým chladičem je tato pasta dá se říci zbytečná, nicméně pokud jí někdo používáte a máte dobré zkušenosti i s klasickým chladičem oproti normálnímu, brát vám to rozhodně nebudu. Pokud to tedy tak je, podělte se s námi v komentářích pod příspěvkem o to, jaký máte chladič, procesor a jakou tedy pastu ze slitin kovu používáte a proč právě tuto, resp. jakých dosahuje výsledku oproti klasické pastě.

Teplovodivá pasta se dává přímo na čip procesor, grafické karty či pamět jen ve velmi malé vrstvě. Tato vrstva nesmí dosahovat ani jednoho milimetru, většinou stačí pastou udělat malinký kapanec přesně na střed čipu a přiložit chladič. Přítlak šroubků se postará o ostatní a hlavně by neměl být celý procesor od pasty zapatlán, jen styčná plocha určená pro chladič a jeji velmi blízké okolí.

Pokud budete tedy čistit svou sestavu, rozhodně se vyplatí teplovodivou pastu vyměnit. Zlepší se tím vlastnost jejího přenosu, tedy procesor se bude líp chladit nez se starou a hlavně, stará pasta může být již ztvrdlá a tak její vlastnosti se mohou tímto zhoršovat. Nyní si tedy řekneme rychlý postup toho, jak by výměna pasty a očištění počítače od prachu mělo probíhat.

Photo

Ukázka zaprášenosti zdroje stolního počítače

 

Nyní se tedy pustíme do správného postupu, jakým by se měl počítač zbavovat prachu. Tento postup si rozdělíme na notebook a počítač s tím, že vyčistit stolní počítač je o hodně jednodušší a do notebooku by se měl pustit jen někdo, kdo se v tom opravdu vyzná. Návod bude ve stručnosti, každý počítač obsahuje něco lehce jiného a tak to vezmu velmi, opravdu velmi obecně.

Sundáme tedy bočnici stolního počítače, velmi často drží na dvou křížových šroubkách z bohu a vysunuje se směrem k těm šroubkům. Po sundáni bočnice se dostáváme do vnitř. Ze základní desky odpojíme vše, co je zapotřebí, tedy napájení desky, pomocné napájení desky pokud to deska má, sundáme grafickou kartu, pokud je ve slotu PCIE/AGP, opět drží zvenčí na jednou/dvou šroubcích, pak dáme pryč kabely od disků.

  • sata – tenký většinou celý černý/červený/oranžový kabel čiroký cca 1cm. Má ze strany na desce část, co lze zmáčknout aby šel z desky vysunout.
  • EIDE – většina lidí říká IDE. IDE dokázalo připojit pevný disk k základní desce, neumožňovalo připojení CD/DVD mechaniky. To co dnes v PC ještě můžete nalést je EIDE, nicméně mezi lidmi je IDE rozšířené a je to ono. Je to rozhraní, co je široké cca 4-5 cm složeno z několika drátů k sobě v plochém provedení spojeno s tím, že jeden konečný drát je červený, jinak je celé šedivé. Tímto červeným drátem se na straně disku či mechaniky to dává vždy směrem ke zdroji (MOLEXu) zařízení. Toto rozhraní se jen vytahuje

Po odpojení disků a mechanik zbývá jen odpojit skříň, tedy její spuštění, reset, diody, jde o zelený, červený, oranžový a černý kabel, který má k sobě vždy do páru bílý. U některých skříní je to vše dohromady, u jiných po párech a u jíných třeba i po jednom. Po odpojení tedy všeho co je zapotřebí drží deska jen na několika šroubech. Počet šroubů je určen velikostí desky, mohou být čtyři, může jich být ale klidně i osm.

Šrouby jsou nejčastěji křížové, tedy vyšroubujeme je všechny a desku vysuneme směrem od konektůrů, které má na boku (to místo kam v PC připojujete USB, sluchátka, monitor – pokud má deska integrovanou grafickou kartu, tiskárnu či třeba LAN kabel).

Nyní když je deska sundaná, je zapotřebí sundat chladič procesoru. Ten drží na čtyřech šroubcích, nicméně některé sokety mají metody, kdy stačí nekterou část uvolnit a chladič i s ventilátorem se uvolní. Až toto vše provedete, jako první vše důkladně profoukáme stlačeným vzduchem. Rozhodně do desky nefoukejte pusou… Vzduch který vydechujete je vlhký a mohlo by dojít k poškození v případě, že by váš dech začal kondenzovat na chladiči. Kapka vody v počítači nikdy neudělá moc dobroty.

Po důkladném vyfoukání částí počítače opatrně naneste malou kapičku na styčnou plochu procesoru s chladičem a přidelejte chladič, poté nasaďte ventilátor, u kterého zkontrolujte, zda nemá opotřebené ložiska. To se většinou projevuje tím, že při otáčení skřípe, vrže, nejde otočit, nicméně to je způsobeno tím, že je již špatný či zadřený. V jakémkoliv z těchto případů ihned ventilátor vyměňte! Ventilátory se prodávají v několika velikostech:

  • 60x60mm
  • 80x80mm
  • 120x120mm
  • 140x140mm

Toto jsou nejčastější rozměry ventilátorů, co budete mít ve vaší sestavě na procesoru, existuje ale ještě celá řada velikostí. Po instalaci starého ventilátoru, který je tedy v pořádku a nebo nového jej připojíme ke konektoru. Existuje zde několik typů konektorů a k nim i speciální ventilátory. Dříve byl ventilátor dvoupinový ale ten ve stolních PC se na procesoru dnes již téměř nevyužívá. Nicméně u notebooku je ještě hojně zastoupen. Po těchto dvou pinech byl rozšířen o další pin, který dokázal desce přesně říci, jaké otáčky daný ventilátor má. Počet tří pinů je u stolních počítačů nejčastější. Poslední dobou se ale objevil ještě jeden typ, konektory které jsou pro větráček čtyřpinové. Čtvrtý pin se používá pro regulaci otáček. Nekteré desky totiž neumí regulovat otáčky jiným způsobem. Lze totiž díky PWM regulovat i dvoupinový ventilátor, nicméně to jak probíhá regulace ventilátoru je věc na celý nový článek a možná se tomu časem budu věnovat, ale ve spojitosti s Arduinem.

Další péči musíme věnovat i zdroji celé sestavy. Zdroj je ta část počítače, do které se zvenku dává kabel pro připojení do zásuvky a vevnitř obsahuje několik svazků pro připojení disku, mechaniky, desky a dalších periferií.

Po připojení ventilátoru tedy zapojíme zbytek částí počítače a vše složíme do původního stavu a otestujeme. Po vyfoukání od prachu a výměně teplovodivé pasty by měl být znát rozdíl v teplotách, nyní by měli být nižší a při větším zatížení by se neměli části tolik zahřívat.

Nyní si řekneme ale něco o noteboocích. Problém rozebírání notebooku spočívá v tom, že skoro každý model rozebírá jinak. Každý výrobce má jinak uspořádanou desku, má jinou velikost, vzhled a dalších několik věcí. Rozebrat notebook je tedy opravdu velmi složitý. Nedavno jsem dokoce rozebíral jeden HP ProBook, který abych vyndal desku vyžadoval vyšroubování 55 šroubů s tím, že chladič na desce držel dalšíma sedmi. Rozebrat takovýto stroj a následně jej pak správně složit vyžaduje trpělivost a znalost s rozebíráním notebooku. Pokud jste tedy nikdy žádný notebook rozebrali, rozhodně nedoporučuju s tím právě na vašem notebooku, který potřebujete začínat. Nejlepší si to zkusit na nějakém vyřazeném, co již nepotřebujete a pokud jej úspěšně nekolikrát po sobě rozložíte a složíte, můžete se pustit do dalšího. Tento úkol bych však nechal na profesionálech, kteří se tímto zabívají již delší dobu.

Photo 4

Jeden z notebooku, který jsem čistil a vzponěl jsem si, že by nemuselo být špatné o prachu v PC něco ke zrychlení napsat a tak vznikla tato fotka…