V. část – Vybíráme nejvhodnější internetový prohlížeč

Dnes se zaměříme na část, kterou mnoho uživatelů zná. Dnes bude řeč o internetovém prohlížeči, protože není jedno, který vyberete, a i když máte pocit, že vám nabízejí to samé, není tomu vždy tak. Ve světě internetu existuje mnoho internetových prohlížečů. K těm nejpoužívanějším bezesporu patří Firefox od společnosti Mozilla Corporation, Chrome od Googlu, Internet Explorer od Microsoftu a Safari od Apple.

browser_faceoff_sf

Tyto čtyři prohlížeče patří k těm nejvíce rozšířeným a na počítačích a noteboocích nejpoužívanějším. Je pravda, že málokdo bude mít na Windows nainstalované Safari, ale pořád patří k silné skupince prohlížečů a tak by bylo nevhodné jej z toho vynechat. Nicméně Safari vynecháme z našeho testu, který internetový prohlížeč je nejvhodnější, protože se zabýváme zrychlením systému Windows 7 a Safari je primárně určené pro Mac OSX.
Mnoho lidí by mohlo ještě namítat, že Microsoft má teď nový Edge, že existuje něco se jménem Opera a mnoho a mnoho dalších. Cílem tohoto článku je však dát uživateli přehled o těch, které pravděpodobně má a které jsou na trhu nejrozšířenější, tedy pokud někdo nabídne jméno nějakého pro 99% lidí neznámého prohlížeče, neznamená to, že není dobrý, to určitě ne, jen se chceme věnovat těm, které jsou nejpoužívanější.


V našem předchozím příspěvku je vidět, že nejpoužívanějším internetovým prohlížečem je Google Chrome a i když se tomu některým nechce věřit, je tomu opravdu tak, nicméně je právě Google Chrome pro vás ten nejlepší kandidát? Nejdůležitější parametr, kterým se budeme zabývat, je výkon celé sestavy a hlavně velikost operační paměti. Operační paměť (u nových notebooků/PC označeno jako RAM) je paměť, kterou operační systém používá pro dočasné uložení zpracovávaných dat a spouštění programového kódu. Tato paměť je nejrychlejší, dokonce několikrát rychlejší než váš SSD disk, procesor s pamětí komunikuje a tak veškeré důležité věci, které zrovna uživatel potřebuje, jsou právě v ní uloženy, mluvíme-li o instrukcích pro program, který máte spuštěný, nekomprimované fotky v editoru fotografií anebo třeba obsah a podpůrné pluginy internetového prohlížeče.
Každý internetový prohlížeč totiž pracuje trochu jinak a předvedeme si to na jednom jednoduchém testu. V internetovém prohlížeči pustím prázdné okno, poté spustím dvě prázdné okna (defaultní stránka je google.cz), resp. bude načtená domovská stránka google a pak ve třetím testu pouze nechám v jednom jediném okně načíst Facebook a pak v tom samém okně vždy po načtení všeho zmáčknu pagedown, klávesu, která vždy o kus přesune stránku dolu, toto provedu 20x za sebou aby byl vidět výsledek. Začneme tedy s Google Chrome.

Jedno jediné okno Google Chrome

Jedno jediné okno Google Chrome

Dvě okna Google Chrome

Dvě okna Google Chrome

Jedno okno, ve kterém je otevřen Facebook v Google Chrome

Jedno okno, ve kterém je otevřen Facebook v Google Chrome

Jedno okno Google Chrome s Facebookem, ale dán 20x PageDown

Jedno okno Google Chrome s Facebookem, ale dán 20x PageDown

Jak si je možné v těchto obrázcích všimnout, jen pouhé otevření Google Chrome způsobí, že v operační paměti je zapotřebí 98928 kB volného prostoru… Převedeme si to nyní do bodu:

  • Google Chrome
    • Jedno otevřené okno 98928 kB.
    • Dvě otevřené okna 157968 kB.
    • Jedno okno, tedy pouze otevřený Facebook: 195 416 kB.
    • Jedno otevřené okno s Facebookem ale dán 20x PageDown: 339 456 kB.

Jak je tedy vidět, pokud na Facebooku otevřete jednu stránku a půjdete na Facebook, což je dneska již dá se říci docela i standardem, tak při běžné práci, což zcela jistě scrollování po stránce dolu je není těžké mít v ramce zaplněno 340 MB. Stačí tedy pár oken, tedy ještě nějaké dva zpravodajské servery a rázem ve třech oknech Google Chrome bude využívat 1GB operační paměti.

Nyní provedeme úplně ten samý test, ale budeme se věnovat konkurenčnímu prohlížeči, tedy Firefoxu.

Jedno otevřené okno ve firefoxu

Jedno otevřené okno ve firefoxu

Dvě otevřené okna ve Firefoxu

Dvě otevřené okna ve Firefoxu

Jedno otevřené Firefoxové okno a v něm Facebook

Jedno otevřené Firefoxové okno a v něm Facebook

Jedno Firefoxové okno a v něm Facebook ve kterém se provedl 20x PageDown

Jedno Firefoxové okno a v něm Facebook ve kterém se provedl 20x PageDown

Nyní si údaje stejně, jako tomu bylo u Google Chrome shrneme do přehledných bodů.

  • Firefox
    • Jedno otevřené okno 95 664 kB.
    • Dvě otevřené okna 132 972 kB.
    • Jedno otevřené okno s Facebookem: 168 448 kB.
    • Jedno otevřené Facebookové okno a v něm udělán 20x PageDown: 336 336 kB.

Jak je tedy vidět z těchto několika obrázků, Google Chrome se v těchto testech jeví jako více náročný na operační paměť, nicméně toto je jenom začátek. Nyní si řekneme něco o tom, jak jednotlivé prohlížeče fungují.

V obrázcích o Google Chrome jsme si mohli všimnout toho, že pro každé nové otevřené okno se znovu spouští proces chrome.exe s tím, že existuje jeden hlavní a pak ještě jeden k tomu. Tedy každé nové okno si v Google Chrome vynutí novou úlohu. Jedná se o problém v tom, že Google Chrome v každém svém spuštění obsahuje integrovaný Flash Player. Toto je na jednu stranu vhodná, ale spíše nevhodná věc, protože i v případě, že v daném okně nebude žádné video puštěné, stejně se bude v tomto okně Flash Player spouštět a bude připravený, kdyby se náhodou něco takového naskytlo. Ptáte se na výhodu? Ta spočívá v tom, že pokud se tak opravdu stane, nebude potřeba alokovat v operační paměti více místa.

Firefox toto řeší trochu jinak. Existuje vždy jen jeden proces firefox.exe a ten, pokud je to zapotřebí k sobě spustí ještě plugin-container.exe a flashplayer.exe. Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že v každém okně se tedy zbytečně nespouští Flash player jako je tomu u Google Chrome, ale v případě, že se naskytne něco, co bude zapotřebí přehrát, bude v operační paměti zapotřebí alokovat další místo právě pro onen Flash Player.

Jak již z tohoto vyplývá, tak jsem provedl ještě jeden srovnávací test těchto prohlížečů. Zkuste v každém z nich otevřít stejný počet různých stránek, tedy otevřete v každém prohlížeči patnáct nových oken a dáte jim stejné stránky. Mě tento rozdíl udělal to, že Google Chrome potřeboval o více než 1GB více operační paměti, což je opravdu velmi mnoho.

Nyní jsme ale, co se týká této dvojice, zapomněli na dalšího velkého hráče, avšak i přes to, že je velmi opomíjený, Internet Explorer od Microsoftu zmínit musíme.

Nyní tedy ukážu stejný test, ale testovaným bude tentokrát Internet Explorer, tedy proces iexplore.exe.

Jedno okno v Internet Exploreru

Jedno okno v Internet Exploreru

Dvě okna v Internet Exploreru

Dvě okna v Internet Exploreru

Jedno okno s otevřeným Facebookem v Internet Exploreru

Jedno okno s otevřeným Facebookem v Internet Exploreru

20x PageDown v Internet Exploreru

20x PageDown v Internet Exploreru

A nyní výsledky. Opět si je shrneme v několika bodech.

  • Internet Explorer
    • Jedno otevřené okno má 35 052 kB.
    • Dvě otevřené okna mají 57 376 kB.
    • Jedno otevřené okno s Facebookem má 243 492 kB.
    • To samé okno s Facebookem jen dán 20x PageDown: 597 212 kB.

Jak je z toho samého testu vidět, pokud v Internet Exploreru otevřete jedno anebo dvě okna ve kterých je vyhledávač Google, je jeho vytížení operační paměti oproti konkurenci značně lepší. Kámen úrazu se však objeví ve chvíli, kdy se pokusíme otevřít Facebook. Při otevření to není až tak markantní, rychlost načítání je zde však dost znát. Nicméně při scrollu dolu už nastává docela závažný problém a vše se dost negativně podepisuje na rychlosti celého počítače.

Pokud si tedy chcete nainstalovat nejlepší a pro váš počítač nejvhodnější internetový prohlížeč, ukazatel operační paměti by měl být to, na co se podíváte jako první. Dnes je běžné mít v jednom okně otevřený Facebook a v dalších něco dělat. V tomto případě Internet Explorer od Microsoftu na tom není vůbec dobře. Co hůř, má skoro dvojnásobnou spotřebu operační paměti oproti konkurenci. Nicméně je součástí operačního systému Windows do verze 10. Od Windows 10 byl Internet Explorer nahrazen prohlížečem EDGE. Respektive EDGE má Internet Explorer postupně nahradit, ale Explorer zde také najdete.

Pokud si tedy zvolíte, že chcete využívat jeden z těchto internetových prohlížečů, z těchto testů je patrné, že je Firefox pro systém, který není osazen desítkami GB operační paměti asi nejvhodnější… Pokud ovšem nejste závislý na operační paměti a nevadí vám, že prohlížeč vezme klidně 10 GB, tak i Chrome může být dobrou volbou.

Nejzásadnější problém posledních verzí prohlížeče Google Chrome však spočívá v tom, že pokud máte spuštěno několik oken a třeba hodinku si PC nebudete všímat, následný návrat se k práci bude značně zdlouhavý a samotný Google Chrome při něm může dokonce až přestat odpovídat. To vše ke třem nejpoužívanějším internetovým prohlížečům u nás.

Pokud však máte nějaké jiné zkušenosti či své zkušenosti s tím kterým prohlížečem chcete sdílet s námi, jistě váš názor v diskusi pod článkem uvítáme.




I. část - Start systému

Ještě před tím, než se podíváme na pár rad o zrychlení systému, rád bych podotkl, že veškeré úpravy jsou na vlastní nebezpečí, a že některé z nich prostě ani nezaznamenáte, protože při rychlosti dnešních PC není nárůst drobného výkonu opravdu znát a pokud se chcete v něčem jako jsou registry nebo služby...

II. část - Prostředí a oznamovací oblast

V minulém díle jsme se věnovali bootování systému, spuštění a službám. V tomto díle se budeme věnovat zejména vizuálním efektům.

III. část - Hardware

V minulých dílech jsme se zaměřili hlavně na bootování systému a na jeho grafický vzhled, dnes se podíváme na PC z pohledu Hardwaru.

IV. část - Defragmentace

V minulém díle jsme se věnovali hardwaru počítače a minimální konfiguraci systému, dnes se zaměříme ale hlavně na pevný disk, naším cílem bude, aby se data z disku načítala co nejrychleji.

VI. část - čistíme počítač od prachu

V tomto díle si řekneme něco o prachu a jeho vlivu na celý počítač. Mnoho z vás jistě napadne, jaký vlastně prach má vliv na počítač a proč jsme se rozhodli zrovna toto téma rozvinout v seriálu o zrychlení Windows 7, nicméně věřte, že prach může mít velký vliv na chod celého systému, jeho odezvu a celkovou rychlost.