Dnes se podíváme do historie. Tento díl, pokud se s GITem teprve učíte, můžete přeskočit a později se k němu vrátit. Nebude v něm nic důležitého přímo pro práci s GITem. To ale není důvod o ní nic nevědět.
Jak to vlastně začalo?
Otec GITu je Linux Torvalds, který je jedním z hlavních vývojářu Linux kernelu. Linux kernel ale nebyl od začátku vyvíjen na GITu, byl vyvíjen pomocí Bitkeeperu, nicméně došlo k jeho zpoplatnění a tak si vývojáři museli vyvinout vlastní nástroj. A právě 7. dubna 2005 byla oficiálně uvolněna první verze dnes již poměrně známého a rozšířeného verzovacího nástroje GIT.
Jak velký zvládne GIT projekt?
GIT je přímo předurčený k tomu, aby dokázal spravovat velké projekty. Jedním z takových příkladů je právě ono Linuxové jádro, kvůli kterému byl tento nástroj stvořen. Je tedy v podstatě jedno, zda jde o malý, střední či velký projekt. GIT si své místo vždy najde. Stejně tak neexistuje žádné omezení, co se počtu uživatelů týče. Je jedno, zda je váš projekt pouze One man show či vyvíjíte v týmu, se správným workflow se hodí pro každý projekt.
Co nám GIT přinese?
GIT nám přinese správu verzí. Každý velký projekt, a je jedno zda jde o webovou stránku, plugin pro WordPress či nějaký CMS systém, vše by jste měli verzovat a vědět, která verze je aktuálně na produkčním serveru, kterou máte na betě a co se momentálně vyvíjí. Tento systém vám nad tímto přinese kontrolu. Díky jednotlivým verzím můžete svým zákazníkům poslat přesně stanovenou verzi. Verze, které máte na produkčním serveru ale nemusí odpovídat těm vývojovým. To znamená, že na jednu produkční verzi může být klidně 50 vývojových (v případě, že se mezi verzema nic nenasazuje a nová verze má přínést velké množství nových funkcí).
Další velikou výhodou je historie všeho, co se v kódu událo a možnost se vrátit zpět k té konkrétní části. Určitě jste se někdy vydali na vytvoření nové funkcionality cestou, která se později ukázala jako slepá. V případě kdy neverzujete musíte upravit všechny soubory do výchozího stavu a doufat, že jste na nic nezapomněli. Prostě spousty operací, při kterých je velká pravděpodobnost, že se stane chyba. To se ale s GITem neděje, vrátíte se přesně do stanovené chvíle a nové úpravy se odsunou na vedlejší kolej. V kódu tak máte předchozí stav a můžete obrátit vývoj úplně jiným směrem. Navíc do původní větve se můžete kdykoliv podívat pro případ, že některé funkce, které jste napsali se hodí.
Tolik k začátku, nyní víte tedy trochu z historie, co vám GIT přinese a i něco málo o jeho limitech. V příštím díle se tedy zaměříme na úplné začátky, vysvětlíme si, základní principy a pracovní prostory.
