13. díl o Arduinu – Blikáme LED diody napřeskáčku

O tom, jak zapojit LED diody víme již snad vše, nepřekvapí nás sériové zapojení, nezapotíme se u paralelního a kombinace obou najednou, je už také za námi. Nyní se ale podíváme na to, jak připojit dvě diody nezávisle na sobě, budeme tedy tvořit dva okruhy, kdy každý bude ovládaný zvlášť. Budeme tedy moci jednu diodu rozsvítit nezávisle na té druhé, což jsme ve všech předchozích dílech nedokázali. Vše bude vycházet z jednoduchého zapojení jedné LED diody a jednoho odporu do obvodu, tedy přesně to, co jsme si ukázali na začátku seriálu, kdy jsme začali mluvit o diodách.

V tomto díle tedy nebudeme potřebovat tak velké množství LED diod, jako v tom předchozím, bohatě nám budou stačit jen dvě. Budeme tedy potřebovat:

  • Arduino desku dle vašeho výběru, ale opět platí, že UNO dostačuje
  • 2x LED diodu, ty diody, které se s námi vlečou již pár dílů
  • Propojovací kabely
  • Bastldesku
  • 2x odpor, stejný jako v prvním díle kdy jsme se zabývali připojením LED diody, tedy 100 ohm.

Pokud toto všechno máme, můžeme se připojit do zapojování k desce, nicméně jedna věc tentokrát bude jinak, než byla dříve. Nyní budeme vytvářet dva různé okruhy, to znamená, že sice zem budou míti společnou, ale bude zapotřebí připojení ke dvěma digitálním pinům, vždy tedy k anodě diody přivedeme kablík pro připojení k Arduinu, jeden umístíme do pinu 10 a ten druhý třeba do pinu 12. Na druhé straně bude klasicky odpor a z odporu můžeme ještě připojit do postranní lišty oba odpory a pak jedním kabelem vést do desky Arduina do pinu GND anebo oba připojit k GND Arduina, protože jich má více. To je jen na vás, ale doporučil bych si zvyknout na model, kdy odpor ještě navíc připojíte ke straně desky a do Arduina vedete pouze jeden kabel, protože již v příštím díle by zapojení každého odporu zvlášť nemuselo vyjít.

preskacka_1

Rozsvícení první diody na prvním okruhu, tedy té co je připojena k pinu číslo 10.

preskacka_2

Rozsvícení diody na druhém okruhu. Takto to mezi sebou po dvou vteřinách bude blikat, tedy za předpokladu, že pro to vytvoříme program.

Nyní, když tedy máme připojeny dva samostatné okruhy, pustíme se do programování. Teď to bude vůbec poprvé, co se nám změní funkce setup (), protože do ní přidáme nový řádek, sice se stejnou funkcí, jaká tam byla dříve, ale budou tam dva. Funkce setup() bude nyní vypadat takto:

void setup(){

pinMode(10,OUTPUT);

pinMode(12,OUTPUT);

}

Nyní jsme řekli, že pin 10 a 11 budeme používat jako výstup. To vše nyní osadíme dalšími řádky ve funkci loop(). Jde nám o to, aby diody blikaly na přeskáčku, stejně, jako je tomu například při signalizaci vlaku, tedy jedna bude svítit, druhá ne, když první zhasne, bude svítit druhá. Tímto způsobem se budou měnit donekonečna. Změníme tedy obsah funkce loop() na toto:

void loop(){

digitalWrite(12,LOW);

digitalWrite(10,HIGH);

delay(2000);

digitalWrite(10,LOW);

digitalWrite(12,HIGH);

delay(2000);

}

Tímto kódem docílíme toho, co potřebujeme a vše si nyní vysvětlíme pro lepší pochopení. Vezmeme to tedy popořádku. První volání funkce digitalWrite s parametry 11, LOW udělá to, že vypne diodu na pinu 11. Možná někoho napadne, že proč, když ze začátku je vypnutá… Nicméně si musíme uvědomit, že funce loop() je cyklus, který běží donekonečna, jinak bychom jí museli vypínat na konci celého cyklu. Dále zapneme pin číslo 10 a dvě vteřiny počkáme. Po uplynutí těch dvou vteřin pin 10, na kterém nyní dioda svítila, vypneme a naopak pin 11, na kterém dioda nesvítila, zapneme. Tímto se otočí záření diod, tedy se prohodí ve svícení a budou pokračovat dvě vteřiny. Po tomto se cyklus vrátí zase na začátek a vše bude pokračovat zase od začátku.

Tímto tedy umíme vytvořit jednoduché dva okruhy, které na sobě nejsou závislé. Z tohoto důvodu jsem si pro vás připravil v následujícím díle něco složitějšího. Určitě si někteří z vás pamatují na oblíbený seriál Knight Rider z roku 1982, kde David Hosselhoff, v roli Michaela Knighta řídí super sporťák jménem K.I.T.T. Ti, kteří jej znají, jistě nezapomněli, že měl vepředu takové světlo, které přecházelo z jedné strany na druhou a zase zpět. V příštím díle se podíváme na to, jak tento efekt pomocí několika LED diod, odporů a Arduina vytvořit.




1. díl o Arduinu - Historie

Arduino je open-source platforma určená pro navrhování hraček a rychlou tvorbu prototypů nejrůznějších součástek. Platforma je založena na mikro-kontrolorech ATMega od firmy Atmel a grafickém vývojovém prostředí, které dá se říci, vychází z prostředí Wiring.

2. díl o Arduinu - typy desek

V současné době je na trhu opravdu velké množství nejrůznějších desek, které lze pro projekty v Arduinu použít. Některé jsou velmi vhodné, jiné vám budou způsobovat vrásky na čele. Jde totiž sehnat desku, pro jejíž programování je zapotřebí externí převodník, protože se sama přímo nedá připojit k PC.

3. díl o Arduinu - speciální typy desek

V minulém díle jsme se zaměřili na základní typy desek, na kterých je možné stavit projekty Arduino. Nyní se však pokusím zaměřit na speciální typy desek, které svůj účel mají, dá se říci svým způsobem předurčen. Jde totiž o desky, které nebudete potřebovat tak často, jako ty předchozí, ale v případě některých je dobré vědět, že existují, protože výsledné prototypování je díky nim o dost jednodušší.

4. díl o Arduinu – Shieldy

Arduino samo o sobě v některých verzích obsahuje různá vylepšení základní verze, viz mutace Arduina Uno na desky Ethernet nebo Bluetooth. Jako příklad si uvedeme připojení k Wi-Fi u stolního počítače.

5. díl o Arduinu – Seznamujeme se s deskou UNO

Než se pustíme do jakéhokoliv programování, popíšeme si trochu jednu z těch desek, kterou budeme ze začátku používat pro projekty. Touto deskou bude Arduino Uno. Arduino Uno je základní deska, která dovede pohánět všechny projekty, na kterých se budeme s Arduinem seznamovat.

6. díl o Arduinu – Připojujeme Arduino k PC a instalujeme IDE

Vývojové prostředí pro Arduino je napsané v jazyce Java. To znamená, že je dostupné pro všechny platformy, na kterých je Java dostupná, z těch hlavních zmíním Windows, Linux a Mac OS X, protože pro ty je již připravená instalace na oficiálních stránkách Arduina.

7. díl o Arduinu – První aplikace

Po minulém díle již máme Arduino plně připojené k PC a je plně funkční. Nyní se tedy podíváme na to, jak vytvořit úplně první program, který na našem Arduinu budeme spouštět.

8. díl o Arduinu - Bastldeska

V minulém díle jsme si představili jednoduchou aplikaci. Byl to, dá se říci počátek všeho, co je zapotřebí pro to, abychom na Arduinu začali cokoliv dělat. A tak po stopách předchozího dílu se nyní podíváme na to, jak k Arduinu připojit skutečnou LED diodu, abychom nebyli omezeni pouze na tu jednu, která je připojena k pinu číslo 13 v případě desky UNO.

9. díl o Arduinu - Připojujeme LED diodu

V předminulém díle jsme si vysvětlili, jak Arduino pracuje a vytvořili jsme jednoduchý program, který nám rozblikal diodu, která byla připojena k pinu číslo 13 přímo na desce Una.

10. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody seriově

V minulém díle jsme připojovali jen jednu LED diodu, nyní se ale podíváme na to, jak zapojit více diod tak aby svítily společně a aby jejich zapojení bylo sériové. Sériovým zapojením se rozumí, že diody budou zapojeny za sebou. To znamená, že do této větve dvou diod bude zapotřebí umístit jen jeden jediný odpor.

11. díl o Arduinu - připojujeme LED diody paralelně

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme připojovali dvě diody sériově s odporem na Arduino a jednoho před ním, kdy jsme připojovali pouze jednu LED diodu s odporem, se dnes podíváme na to, jak správně zapojit LED diody paralelně.

12. díl o Arduinu - Připojujeme LED diody sériovoparalelně

V minulých dílech jsme si řekli všechno o tom, jak se připojují LED diody sériově i paralelně. Nyní nastal čas, abychom diody zapojili oběma způsoby najednou. To vše z toho důvodu, že například takto jsou zapojeny diody v LED páscích, proto je možné je stříhat.

14. díl o Arduinu - Knight rider

Po vzoru předchozího dílu, kdy jsme sepínali diody proti sobě na dvou okruzích, se dnes podíváme na to, jak vytvořit světlo, které mělo auto se jménem K.I.T.T. ze seriálu Knight Rider. Způsobů by se jistě našlo více, nicméně ten, který se zde pokusím popsat je podle mě ten nejjednodušší.

15. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej

O LED diodách a Arduinu již víme vše, nyní tedy trochu postoupíme a pokusíme se zapojit sedmi-segmentový displej a budeme na něm zobrazovat číslo. Tento displej se tedy skládá ze sedmi segmentů, respektive z osmi, pokud počítáme i tečku, které jsou označeny písmeny od A do G.

16. díl o Arduinu - 1. bitový sedmisegmentový displej - loading effect

V minulém díle jsme si připojili jeden sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jedno jediné číslo. Na tomto displeji jsme pak následně zobrazili číslice od 0-9. Nyní se však podíváme na jednoduchý kód, který by nám měl vytvořit jednoduchý efekt, podobný tomu, který možná často vidíte, když něco načítáte.

17. díl o Arduinu - 2. bitový sedmisegmentový displej

V dílech minulých jsme se zaměřili na sedmisegmentový displej, který dovedl zobrazit pouze jednu číslici, zobrazili jsme na něm čísla od 0 do 9 a pak jsme si vytvořili jednoduchý načítací efekt.

18. díl o Arduinu - maticové zapojení LED diod

V minulých dílech jsme začali displeje, které byly složeny z LED diod. Zobrazovali jsme na nich čísla a v jednom případě jsme i simulovali načítání. A i přes to, že jsem kdysi řekl, že z diod co se zapojení týče, je to snad vše, budeme se v tomto díle k nim vracet, protože existuje ještě jedno zapojení, které jsme si sice představili již dříve, ale tentokrát jej ještě trochu vylepšíme.

19. díl o Arduinu - 4. bitový sedmisegmentový displej

V minulém díle jsme si něco řekli o tom, jak se zapojují LED diody do matice. Vše, co jsme se v minulém díle naučili, se nám nyní bude hodit, protože se dnes pokusíme zapojit 4bitový sedmisegmentový displej, který právě maticového zapojení využívá.

20. díl o Arduinu - Sériový monitor

Dnes si řekneme něco o sériovém monitoru. Arduino když pracuje, tak existuje možnost, díky které Arduino zpět počítači, ke kterému je připojeno po seriové lince posílá nejrůznější informace. Tyto informace mohou být buď hodnoty z nějakého čidla či čidel, informace o tom, jestli je dané relé sepnuté či konkrétní dioda svítí a mnoho dalšího.

21. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-11

V minulém díle jsme načali sériový monitor a dnes se na něm pokusíme zobrazit první data z čidla. Čidlo, které budeme pro náš pokus používat má označení DHT-11. Tento typ čidla je velmi oblíbený, protože měří teplotu a vlhkost.

22. díl o Arduinu - připojujeme senzor DHT-22

Minule jsme si představili senzor DHT-11, který je sice velmi oblíbený, ale zároveň ne moc přesný, proto se dnes podíváme na jeho vylepšenou verzi, tedy na senzor DHT-22. Senzor DHT-22 má tyto vlastnosti.

Speciál: Flashujeme Sonoff T1 firmwarem Tasmota přes Arduino UNO

V dnešním speciálním díle si představíme možnost, jak flashnout originální firmware ve spínačích Sonoff T1 na firmware Tasmota za pomocí desky Arduino UNO. Důvodů může být hned několik, proč to dělat takto. Tím prvním a hlavním, proč někdo tuto operaci dělá je možnost využívání spínače bez potřeby aplikace eWeLink a jejich cloudu. Tím druhým je pak to, že nemáme jiný způsob, jak spínač k PC připojit, abychom jej mohli flashnout.