«

»

Oil Rush – staň se i ty petrolejovým princem!

1961 – $11/barel; 1971 – $13/barel; 1981 – $83/barel; 1991 – $39/barel; 2001 – $42/barel; 2011 – $86/barel; … 2111 – $2134/barel. Že nebude v budoucnu vůbec možné vyjet si autem třeba jen do sousední vesnice? Nebojte se, tahle myšlenka lidstvo trápit nebude. Třeba už jen proto, že veškeré pozemní komunikace budou v té době pod vodou…
… stejně jako zbytek světa, jak jej známe dnes. Alespoň tak to vidí herní tým z Unigine, který tuto hru zasazenou do prostředí post-apokalyptické budoucnosti naší matky Země připravuje. A co tedy zbude? Ruiny lidských sídel, jež budou z hlubin vyprávět příběhy o své někdejší slávě, holá skaliska, na kterých budou rozesety přístavy, sem tam nehostinná ledová kra a mezi tím vším vojenské jednotky snažící se bránit své vojenské základny či zabrat jeden z mála ropných vrtů a vyždímat tak z nitra země poslední kapky životodárné suroviny – ropy.

Úvod
Hra Oil Rush je real-time strategií, která se nejvniternější filozofií nikterak neliší od jiných titulů svého žánru. Jedná se o princip „vybuduj impérium a znič nepřítele“. Obal okolo této myšlenky stojí ovšem na zcela originálním provedení. Už jen samotný fakt, že herní svět se neskládá výhradně z pevniny a případně menšího množství vodních ploch, ale téměř zcela a pouze z hladiny oceánu, dává hře punc výjimečnosti. Ten je ještě více zvýrazněn faktem, že i samotné budování neprobíhá ve stylu her Warcraft či Age of Empires, ale točí se okolo možností plného využití již dané infrastruktury.

Herní princip
V hlavním menu, které se objeví na vaší obrazovce po spuštění hry, máte na výběr mezi třemi základními herními módy – Campaign, Single player a Multiplayer. Kliknutím na položku Campaign se rozbalí okno s podmenu, které nám v základu nabídne dva tutoriály a tři mapy. Tutoriály je skutečně vhodné si na začátku alespoň v rychlosti vyzkoušet, neboť znalosti v něm obsažené vám značně pomohou v dalším hraní, neboť jak již bylo řečeno, herní filozofie je značně odlišná od ostatních strategických her. To samé platí i o herním manuálu, který naleznete ve složce hry a po jehož přečtení se zvýší vaše schopnosti a zábavnost celé hry v řádech stovek procent. Druhá položka, Quick game, nabízí možnost hrát klasické mapy „na jedno použití“ – tedy bez nějakého dalšího propojení či příběhu. Krom situace 1 vs 1, tedy jeden hráč proti druhému (či přesněji jeden hráč proti jedné umělé inteligenci) je možno hrát i ve větším počtu a již před startem hry si zvolit týmy.

Krom týmů je před spuštěním hry, a to ať už ve volných mapách nebo i v kampani, možno nastavit si úroveň obtížnosti. Tady volby nenabízí nic neočekávaného – Easy, Normal, Hard. Je však pravda, že i úroveň Easy nabízí skutečného protivníka, který vyvíjí aktivitu a je schopen vás při neznalosti hry porazit. Co se týče hry po síti, okno tuto volbu prezentující lze označit za více než chudé. Chybí téměř vše, jediná volba kterou lze použít je vložení IP adresy a ručního připojení. Tento nedostatek je však v hledáčku autorského týmu z Unigine a na jeho odstranění se pracuje. Je to jedna z úliteb toho, že se stále nejedná o finální verzi a nějakého standardního menu s herními místnostmi bychom se do vydání finální verze měli snad dočkat.
Hned po spuštění se před vámi na obrazovce objeví obraz vaší domovské plošiny. Ta je základem všeho, na ní se vyrábějí první jednotky, odtud se vedou první útoky a často na ni se vedou i ty poslední. Krom ní a celé hlavní obrazovky se bude v levém horním rohu zobrazovat trojice položek: první z nich jsou zkušenosti. Kliknutím na ně se zobrazí nabídka s technologiemi, které za získané zkušenosti můžete získat. Jedná se o klasický strom, kdy teprve až po získání jedné můžete začít usilovat o další. Tyto technologie, které vám dávají při hraní obrovskou konkurenční výhodu nad protivníkem a v konečném důsledku často stojí za vaším vítězstvím, se aktivují kliknutím na ně a jejich opětovnou reaktivací po určité době.


Na konci jedné větve stromu stojí zvýšení počtu možných produkovaných jednotek, na konci druhé zvýšení rychlosti těžby ropy a na konci třetí stojí možnost seslat raketu s atomovou hlavicí na nepřítelovo sídlo. Zkušenosti se v této válečné strategii nezískávají nijak jinak než bojem. Druhou položkou levého horního rohu je počet vlastněných jednotek spolu s údajem o populačním limitu. Trojici završuje počitadlo nastřádané ropy. Pravý horní roh obsahuje pouze jednu položku se zcela výmluvným názvem Menu a pravý dolní roh je vyplněn minimapou, kolem které jsou umístěny volby ohledně informací ke hře a tlačítky určenými k určení množstvím jednotek poslaných k útoku.

Dvojklik na základnu nám otevře možnosti výstavby její obrany. K dispozici je celkem pět volných pozic v jejím okolí s možností umístit jednu ze tří obraných věží – kulometnou, raketometnou nebo dělovou. Jejich kvality se liší v závislosti na složení protivníkových sil, obecně se ale vyplatí mít obranu složenou z více než jednoho druhu věží. Dáme-li rozestavět obranou věž, nemusíme otálet a můžeme se rovnou pustit do útoku. Ten se však neděje klasickým poklepáním na jednotku a její vyslání na místo určení, ale opět skrze budovu. Klikneme tedy na budovu, z menu nad mapou vybereme kolik procent jednotek chceme využít (25%, 50% či 100%) a klikneme levým tlačítkem myši na stavbu, kterou mají vybrané jednotky obsadit.
Toto ovládání může někomu přijít možná zvláštní, ovšem jedinci odkojení hrami typu Settlers II se okamžitě budou cítit jako doma a fakt, že jednotky nelze ovládat přímo, je nikterak nevyvede z rovnováhy. Jednotky, které se dostanou na místo určení k vybrané stavbě, začnou kolem ní kroužit, případně bojovat s její obranou, a po několika obkrouženích se budova stane jejich. Stejný osud ovšem čeká i na vaše stavby, nebudete-li mít tak rychlou ruku jako váš protivník. Nově obsazené budovy začnou bez vašeho zásahu opět produkovat jednotky (či čerpat ropu, jedná-li se o ropný vrt) a vy můžete své válečné loďstvo a letectvo poslat do dalších misí a tím pokračovat ve válečném tažení. Jak již bylo řečeno, velkou pomocí vám mohou být různé technologie, které vám dodají ať už větší sílu jednotek, odolnější pancíře, možnost rychlejší produkce nebo přímo vojenskou pomoc ve formě speciálních letadel či atomové bomby. Konec hry nastává po splnění cílů, nejčastěji po dobytí soupeřových pozic a vašem totálním vítězství.
Pod pokličkou – Unigine engine
Celou mašinérii jménem Oil Rush pohání uvnitř engine Unigine, což je proprietární engine vytvářený firmou Unigine Corp. Jedná se o multiplatformní záležitost, podporovány jsou krom produktů společnosti Microsoft a Apple (včetně iOS) též operační systému Linux (včetně Androida) a PlayStation 3. K renderování lze využít buďto DirectX9-11 nebo, v případě linuxových operačních systémů aktuálnějšího, OpenGL. Další podrobnosti k enginu lze najít na stránce výrobce, včetně ukázek využití. Těmi jsou krom zde zmiňovaného Oil Rush třeba Tropics Benchmark nebo nádherný Heaven DX11 Benchmark. Celá tato legrace je ovšem v případě Oil Rush zaplacena vysokými hardwarovými nároky, které hlásají potřebu alespoň 2GHz CPU, 1 GB paměti a 256 MB na grafické kartě, doporučené požadavky nabývají však již hodnot 2,5GHz dual-core CPU, 2 GB paměti a grafickou kartu s 512 MB paměti.
Provedení
Že se nebude jednat o dětskou omalovánku je zřejmé již při samotném startu. Úvodní obrazovka, ve které máte hned pod výběrem z několika odlišných API určených k vykreslování nabídku s rozlišeními obrazovky, které nabízejí možnosti od minimalistického 640×480 až k monstróznímu 2048×1536. Také další volby vás nenechají na pochybách o tom, že to, co bude následovat, nebude žádný pixelart. Položka Graphics quality nabízí rozmezí od „low“ po „ultra high“, Efects quality od „low“ po „high“ stejně tak jako Texture quality. Následuje volba zapnutí 3D zvuku a výběr platformy – krom standardní 32bitové je k dispozici hra i pro 64bit.
Hra po spuštění skutečně nezklame. Její grafické provedení je více než úchvatné a patří ke špičce toho, co lze v herním průmyslu najít. Propracovanou grafiku je tak možno si vychutnat již od spouštěcího splash screenu přes animace v základním menu až po detaily jetnolivých staveb a jednotek po zazoomování prostředním kolečkem. Nejde však jen o nádhernou grafiku, ale oko polahodí i detailní animace všeho možného, odlesky na moři, vrcholky stromů u místa, které se ještě nedávno nazývalo pralesem či rybářské vesnice, jež sice ve hře neplní žádnou roli, ovšem jejich umístění krásně dokresluje atmosféru katastrofického scénáře budoucnosti.
Další kladné body získá hra za hudební doprovod. Nejedná se o jen o hudební stopu, která ovšem plní svoji roli vykreslovače atmosféry na 100 % a neurazí tedy ani zarytého fandu elektronické hudby, ale povedené jsou i další zvuky, jež se ve hře vyskytují, ať už se jedná o výbuchy zničených nepřátelských jednotek nebo bublání ropy v místech její těžby.
Zdroj: abclinuxu.cz

Hra vyšla 25.1.2012.
Koupit se dá online na oficiálních stránkách za 19,95$.

Hardwarové nároky:
Minimální:
Procesor: 2 GHz
Paměť: 1 Gb
Grafická karta:
NVIDIA GeForce 8600
ATI Radeon HD2600
Intel HD3000 (Windows or Mac only)
Video paměť: 256 Mb
Zvuková karta: jakákoli OpenAL kompatibilní
Místo na disku: 3 Gb
Doporučené:
Procesor: 2.5 GHz+ dual-core
Paměť: 2 Gb
Grafická karta:
NVIDIA GeForce GTX 460
ATI Radeon HD4850
Video paměť: 512 Mb
Zvuková karta: jakákoli OpenAL kompatibilní
Místo na Disku: 3 Gb
Softwarové požadavky
Microsoft Windows
Podporované (oba 32- a 64-bit verze):
Windows XP
Windows Vista
Windows 7
GNU/Linux

Doporučeno:
2.6+ Linux kernel
GLIBC 2.11 nebo vyžší
X.Org X window system
Proprietální AMD nebo NVIDIA grafické ovladače
Apple Mac OS X
Mac OS X 10.7+ (Lion).

„Líbil se Vám tento článek? Sdílejte ho prosím na sociálních sítích, ať se o něm dozvědí i Vaši kamarádi. Děkuji!“
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on TumblrEmail this to someone